Příběh z regresní terapie - Touha po naplnění poslání

16.12.2024

Žena, 41 let

Téma:

Klientka má v životě vše, po čem toužila, rodinu, děti, práci, která jí dobře živí, hezký domov. Není ale spokojená. Má pocit, že její život je příliš obyčejný, že toto přece nemůže být vše. Chce tedy poznat své poslání, poznat své duchovní schopnosti a dary. Bohužel jí nenapadá, co by její poslání mohlo být, duchovní schopnosti ani dary se u ní zatím žádné neprojevili. Jen cítí, že potřebuje něco víc a že to, co chce dělat souvisí s léčením druhých lidí.

Její nespokojenost se projevovala frustrací, neustálou špatnou náladou, negativním chováním směrem k rodině, ke kolegům v práci. Zlobila se, že je její život obyčejný, neustále přemýšlela, proč jí nejsou zpřístupněny její schopnosti, proč jí není ukázáno její poslání. 

Minulý život:

Po vstupu do minulosti klientka vnímala, že je mladý muž. Muž žil ve vesnici, pracoval v kovárně, jako učedník. Práce to byla poměrně prestižní, měl možnost se v budoucnu dobře uživit, pokud se bude v řemesle zdokonalovat a rozvíjet. Mladý muž ale nebyl spokojen. Kovářské řemeslo vnímal jako příliš náročné, vadilo mu horko od ohně, fyzická náročnost i to, že je neustále špinavý a zpocený. Toužil po něčem víc, po jiné, snadnější práci. 

V místě žil i léčitel, za kterým lidé chodili pro radu, léčení, byliny a léčivé masti, když potřebovali pomoci. Mladý muž léčitele sledoval. Líbilo se mu, že lidé vnímají léčitele jako někoho vyjímečného, protože má dary a schopnosti, které jen tak někdo nemá. Lidé vnímali léčitele jako autoritu,  v komunitě měl důvěru a postavení. Také ho odměňovali za jeho pomoc štědrými dary a žil si velice dobře.  V čistotě, bez fyzické námahy. Mladý muž vnímal, že toto je práce, kterou chce dělat, že chce být jako ten muž. Mít prestiž a snadný výdělek. 

Odešel tedy z kovárny a šel do nejbližšího velkého města. Zde začal na trhu prodávat léčivé masti. Dařilo se mu, lidé jeho masti kupovali, zákazníků chodilo stále víc, dokonce se mu před stánkem tvořili fronty.  S každým člověkem si vždy povídal, lidé se mu svěřovali se svými problémy. On je vždy vyslechl a následně jim nabídl mast přesně na ty problémy, které zákazník měl.  Masti ale vařil z loje, vždy do nich přidal jen pár bylin nebo lučních květin pro barvu, vůni. Byliny ale neznal, vše míchal nahodile, masti tedy neměli speciální účinek. Současně cítil, že ho potíže lidí moc nezajímají, že si je sice vždy vyslechne, ale vnitřně ho to vlastně obtěžuje. Muž měl jediný záměr, mít moc. Být důležitý, mít respekt a uznání lidí, mít hodně peněz. Což se mu dařilo, lidé na ulici ho uctivě zdravili, zvali ho k sobě na večeře nejbohatší a nejvlivnější lidé ve městě, velice rychle zbohatl. Koupil si chalupu za městem. Měl ženu, děti. V řemesle se nijak zásadně nerozvíjel, nestudoval, nehledal možnosti, jak lidem doopravdy pomáhat.

Po nějaké době se mu přestalo dařit. Obrátilo se na něj několik lidí s opravdu vážnými problémy, kterým bohužel nemohli jeho obyčejné mastičky ani přikyvování pomoci. Potřebovali opravdového léčitele, kterým ale muž nebyl. Celá situace vyústila v lynčování. Rozzlobení lidé z města mu zapálili dům, ve kterém spala celá rodina. Muži se podařilo utéct, jeho žena a dítě ale uhořely v domě. Muž doběhl ke skále nad řekou, kde už neměl kam dál jít. Došlo mu celé neštěstí. Došlo mu, že o vše přišel, o postavení, majetek, rodinu. Došlo mu, že se ani svou ženu, ani dítě nesnažil zachránit, že zbaběle utekl a vůbec na ně nemyslel. Rozhodl se, že ukončí svůj život. Skočil ze skály. 

Závěr:

Zpráva od Vyššího vědomí -

klientka by si měla uvědomit, po čem opravdu touží. Zda po opravdové pomoci druhým, s láskou a zájmem o ně, nebo zda jen touží po něčem neobyčejném, být někým neobyčejným, protože má dojem, že to jí přinese pocit naplnění, spokojenosti. 

Vyšší vědomí upozornilo na potřebu kompenzace - potřeba důležitosti, vyjímečnosti, v jejích vlastních očích, ale i potřeba být vyjímečná pro ostatní tím, že má "nějaké" schopnosti. 

Schopnosti a dary se rozvíjejí v pokoře a v poznání sebe i druhých. Nepřichází jen proto, že se v životě necítíme spokojení. Abychom objevili svůj potenciál a poslání, musíme i vnímat svůj emoční svět, následovat svou intuici. To, že klientka měla tendence hlavou vymyslet, co má být její poslání, bylo určitým znakem, že jde o Ego, tedy v rámci poslání chtěla primárně realizovat potřeby Ega. Ne duše. Abychom mohli v lásce pomáhat druhým a naplňovat své poslání, je třeba především se propojit se svou duší, zajistit čistotu záměru. Pokud neumíme být laskaví k druhým, když život nejde podle našich představ, zlobíme se hned, když něco nejde snadno, není možné mít tak čistý záměr, který je potřebný k pomoci a léčení druhých. 

Vyšší vědomí také upozornilo na její nevděčnost - že má vše k tomu, aby mohla být spokojená a vděčná a místo aby se z toho radovala, vidí jen to, co nemá a přenáší na ostatní svou frustraci a nespokojenost, jako malé rozmazlené dítě, které nedostalo vytouženou hračku, ale přitom má pokojíček plný nádherných věcí.

Doporučení:

Nedělat stejné chyby jako muž kterým byla v minulém životě. 

Kultivovat především svojí duši, ne jen živit ego. 

Nepoužívat vše (práci, domov, rodinu) jako nástroj k dokazování sobě i druhým, co v životě dokázala, manifestovat tím svůj status. Začít vše ve svém životě opravdu vnímat a milovat, být opravdu vděčná za svůj život. Za své blízké. 

Pokud cítí nespokojenost, vyřešit si to v sobě, umět ovládnout své nálady. Nepřenášet je na druhé. Pokud má nyní v povaze kvůli své frustraci ubližovat druhým, není ještě dostatečně duchovně vyzrálá na to, aby byla schopná unést odpovědnost při léčení druhých lidí - nedělala by to s čistým záměrem tak, jako to nedělala s čistým záměrem v minulosti. Znovu by opakovala stejnou chybu jako muž, kterým byla v minulém životě. 

Musí se ponaučit, dojít duchovní čistotě, ovládnout ego. Kultivovat vlastní, ale i společnou radost. Kultivovat svou osobnost. Uvědomit si, co světu přináší sama o sobě, svým naladěním, přístupem k druhým.   

Pak až bude prostor na to, aby mohla s pokorou a v laskavosti pomáhat druhým. Protože když chceme opravdu pomáhat druhým, můžeme to dělat i bez speciálních - vyjímečných schopností. Stačí být v laskavosti. Dokud toto nedokáže, není možné, aby své poslání pochopila a ani naplnila.