Příběh z regresní terapie - Obětování bohům

12.05.2021

ŽENA, 28 LET


TÉMATA:

1. klientka má  iracionální strach z udušení, když je v blízkosti vody, není schopná plavat s hlavou pod vodou, při plavání cítí velký strach z udušení, při kontaktu s vodou cítí tlak na krku;

2. zaměření na bohatství - potřeba vydělávat peníze i na úkor naplnění a radosti z práce, potřeba mít vyšší životní standard na úkor vnitřního naplnění;

3. neschopnost navázat vztah, pocit, že partnerství není důležité. 


MINULÝ ŽIVOT:

Při vstupu do minulého života se klientka vnímala jako velký svalnatý muž, s olivovou pletí, cítila se velmi silná, sebevědomá, že jí není nikdo roven. Měla drahé šperky a zdobené oblečení.  Stála na útesu a dívala se na moře, na kterém pluly lodě. Vnímala, že lodě patří jí, i všechen náklad. Muž, kterým byla, byl bohatý obchodník, žijícím na jihu Evropy, v cca 8 století n. l. Lpěl na penězích, nejdůležitější pro něj byly jeho lodě. V obrovském domě, který vlastnil, žil jen s otroky, které nevnímal jako lidské bytosti, nesměli na něj mluvit, jen jeden z nich, který je vedl. Lidi vnímal spíše z pohledu hodnoty, zda ho něco stojí, nebo zda se mu vyplatí.  Vztahy s lidmi udržoval jen kvůli obchodům. Obchodník často obětoval bohům, aby zajistili úspěch a bezpečí lodím a nákladu během plavby. Nejdříve obětoval vonné oleje, svíce, květy, pak malá zvířata, která rituálně podřezával, nakonec pravidelně obětoval jehňata, kterým vždy podřezal krk. Tato činnost ho velmi uspokojovala, dodávala mu klid a pocit, že má osud ve svých rukou.

Obchodník se v pozdním věku oženil, vzal si o cca 30 let mladší ženu. Důvodem sňatku byly peníze. Jeho budoucí žena patřila do rodiny, který vlastnil další obchodní lodě. Obchodník tyto lodě sňatkem získal. Svou budoucí ženu hodnotil především podle vzhledu a podle toho, zda ho poslouchá. Líbilo se mu, jak je mladá, jak má hebkou pleť, jak je pokorná a že mu neodporuje. Dokonce měl pocit, že z něj má strach. Nechoval k ní vůbec žádné city. Sex s ní měl jen proto, že se snažil o dědice, nástupce. Uvědomoval si, že je na to již příliš starý, přesto ženu hrubě trestal za to, že se jim nedařilo počít dítě.  Když mu žena ani po letech nedala dítě, začal jí vnímat spíše jako přítěž, zbytečný výdaj. Vnímal, že jí jen živí a šatí a že ona mu na oplátku nic nepřináší.  

Obchodně se mu přestávalo dařit, během bouře na moři se mu potopilo několik lodí i s nákladem, další lodě přepadli piráti. Měl vztek, zlobil se, nechápal, jak se to mohlo stát. Napadlo ho, že za to může jeho žena, že když žil sám, toto se mu nikdy nestalo. Během večeře, jak se tak na ženu díval, dostával čím dál tím větší vztek. Obvinil jí, že mu přinesla smůlu, že může za jeho obchodní ztráty, které v tu dobu utrpěl. Křičel na ní, že mu k ničemu není, že když žil sám, dařilo se mu lépe a nemusel živit dalšího člověka. Žena mu neodporovala, jen ve strachu čekala, co bude dál. On zuřil čím dál víc, ve vzteku rozbíjel nábytek a chytl ženu pod krkem, začal jí škrtit. Jak pod rukama cítil její krk, napadlo ho, že je stejný, jako krk jehněte. Rozhodl se, že ženu podřízne a obětuje bohům, aby mu opětovně zajistili obchodní úspěch. Ve chvíli, kdy jí podřízl a ona mu krvácela na ruce, si uvědomil hrůzu svého činu. Držel její mrtvé tělo a velice litoval, že to udělal. Byla to první silná a hluboká emoce, kterou za svůj život pocítil. Pak ženu uložil do postele a šel se koupat. V klidu ležet v lázni uprostřed atria domu a čekal. 

Otrok, který viděl, co se stalo, běžel tu zprávu říct rodině ženy. Jak se o zavraždění ženy dozvěděl její otec, spolu s ostatními muži z města vtrhl do domu obchodníka, kde ho našli v lázni. Dali mu oprátku kolem krku a stahovali a tlačili ho pod vodu tak dlouho, dokud se neutopil. Po smrti zůstala duše obchodníka v domě. Litoval toho, co udělal, rozhodl se, že neodejde do světla a zůstane na místě se svým tělem. Všichni otroci z domu utekli, dům zůstal prázdný a pustl. Celé místo pustlo, lidé se již dávno odstěhovali pryč, do větších měst. Duše zůstávala stále v domě a dívala se na své tělo, které chátralo, zůstala už jen kostra, která měla stále na krku oprátku. Duše se dívala na tu oprátku a tělo, chtěla by oprátku sundat a tělo pohřbít. Po mnoha letech do ruiny domu přišli archeologové dělat vykopávky. Našli kostru, očistili jí, sundali oprátku, uložili jí do beden, až pak se duše obchodníka rozhodla, že může v klidu odejít do světla, že za vraždu ženy trpěla dost.

ZÁVĚR:

Uvědomění, že muž, kterým v minulém životě byla, měl velice prázdný život, bez lásky a emocí, peníze byly pomíjivé, nakonec o ně stejně přišel. Že v tomto životě by šla stejnou cestou, zaměřením na hromadění bohatství, bez blízkosti a hlubších vztahů s jinými lidmi. 

Uvědomění si hodnot, které tvoří a naplňují život, potlačená vnitřní touha po lásce ze strachu, aby opět neudělala to samé.

Uvolnění traumatu ze způsobu smrtí, odstranění v tomto životě iracionálního strachu z udušení v blízkosti vody.