Příběh z regresní terapie - Nosič vody

27.08.2021

ŽENA, 35 LET


TÉMATA:

1. klientka má problémy s bolestmi páteře v oblasti ramen a krku, velmi úporná ostrá bolest, pocity, že krk nezvládá nést tíhu, není schopná si vzpomenout, kdy jí bolesti začaly;

2. častá únava, vyčerpání, pocit, že je neschopná, že nezvládá pracovní vytížení díky únavě, nemá sílu zvládat běžné pracovní povinnosti, nechuť plnit pracovní úkoly;

3. pocity nevolnosti, když má ráno vstávat do práce, před meetingy, školeními, nechuť komunikovat s kolegy. 

MINULÝ ŽIVOT:

Klientka při vstupu do jiného života vnímala jako starší muž. Viděla se žít sám v malé chýši z kůží, měla jen rohož na ležení a nějaké nádobí.  Krajina, kde žila, vypadala jako Jordánsko, všude byl rudý písek, v dálce vysoké skály, široká planina, vnímala suché teplo. Živila se jako nosič vody ze vzdálené studny, nepříliš chytrý muž, který neměl možnost se jinak uživit. Vnímala, že nemá rodinu, protože by jí muž nebyl schopen uživit. Při vstupu do života se cítila velmi unavená.

Klientka prošla několik dní, všechny byly zcela stejné. Ráno muž vstal, vzal džbery a rám na nošení a šel se zeptat sousedů, kdo bude chtít donést vodu. Celý den chodil tam a zpět a nosil vodu ve dvou džberech, které měl zavěšené na rámu, který nesl opřený o krk a ramena. Jako odměnu za donesení vody dostal něco k jídlu, pivo nebo pár drobných. Žil ze dne na den, co si ten den nevydělal, to neměl. Takto se pořád dokola opakoval den za dnem. Každým dnem se cítil unavenější a unavenější. Cítil jen nesnesitelnou bolest zad a krku, od které mu pomáhalo jen to, že se opil pivem.

Jednoho dne nemohl vstát, byl velmi unavený, velmi ho bolela záda. Vnímal, že pokud nevstane, nebude mít co jíst, pokoušel se vstát, ale nebyl schopen ani zvednout džbery. Znovu si lehl a ležel tak, dokud nezemřel. 

ZÁVĚR:

Klientka si uvědomila, že problémy se zády má od doby, kdy změnila práci a přešla do velké korporátní firmy. Na nové pracovní místo šla s těžkým srdcem, ale z racionálních důvodu. Odešla ze středně velké firmy, kde byla tvůrcem mnoha smysluplných věcí a měla výborný kolektiv, do velké korporátní firmy za vyšší pozicí i výdělkem. 

Bolest za krkem poukazovala na to, že je klientka zase jen nosičem vody. 

Že své úkoly v nové práci nevnímá jako smysluplné, že dělá úkoly pro úkoly, projekt pro projekt - jen aby se něco dělalo, bez skutečného smyslu, jen aby mohli nadřízení vykázat nějaké aktivity, které mohou prezentovat vedení.  Den za dnem, každé ráno vstává do práce s tím, že to zase bude den beze smyslu. 

Současně pracuje v prostředí, které neodpovídá jejímu osobnostnímu nastavení - kde nikomu nejde o spolupráci a vztahy, ale především o to být lepší než ten druhý i za cenu lží, intrik a přetvářky. 

Měla ale pocit, že z práce nemůže odejít, cítila velký tlak na potřebu se uživit, protože nemá rodinu ani nikoho, kdo by se o ní postaral, kdyby si nebyla schopná vydělat. 

Toto vše jí bralo vnitřní sílu, energii, protože šla proti sobě a svému nastavení. Na "přežití" v tomto nezdravě konkurenčním prostředí vydávala všechnu svou energii - pak jí nezbývala energie ani na běžné pracovní úkoly.

Místo toho, aby se snažila pochopit, co se jí děje, primárně chtěla potlačit negativní příznaky, aby mohla "fungovat" dál.  Regrese jí ukázala cestu, kterou je změna práce. 

VV doporučilo najít práci v souladu s osobnostním nastavením klientky, především smysluplnou a v kolektivu, kde funguje spolupráce a dobré mezilidské vztahy. A to i za cenu, že bude mít nižší pozici nebo nižší plat

Současně si měla i uvědomit, že nyní již není ve stejné situaci jako kdysi - že může pustit nefunkční program z minulého života - musím držet den za dnem, abych se uživila - nyní má schopnosti a o možnou práci nebude mít nouzi, navíc má zázemí, které si vytvořila (byt, ušetřené peníze) a žije v sociálním státě. 

Po regresi mi klientka řekla, že často v práci používala výraz - "To je jako přenášet vodu z místa na místo." nebo "Jsem jako nosič vody." , když mluvila o plnění úkolu, který neměl hlubší smysl. Že si dříve ani neuvědomovala, proč to říká a jak na toto přirovnání přišla.