Příběh z regresní terapie - Mimozemský průzkumník
MUŽ, 32 LET
TÉMATA:
1. klient má časté pocity deprese, neschopnost plnohodnotně nakládat s vlastním životem;
2. pocit, že stále něco musí, pocity nesvobody;
3. sklony k sebevraždě.
MINULÝ ŽIVOT:
Klient po vstupu do minulého života viděl sebe jako bytost, která měla štíhlé šedé tělo. Viděl se v kosmickém plavidle, jak cestuje vesmírem. Přes okno viděl hvězdy a další kosmická plavidla. Vracel se na domovskou planetu z mise. Jeho prací byl průzkum, měl na starost sbírání materiálů a vzorků na jiných planetách. Většinu času trávil cestováním v kosmickém plavidle.
Planeta, na které žil, měla na povrchu jen písek. Město, kde bytosti žily, bylo pod povrchem. Byl to atriový komplex chodeb a "bytů", celý z kovu, vše vypadalo velmi sterilně. Společenství bytostí žijících na této planetě bylo řízeno podle přesného řádu, bez možnosti projevu svobodné vůle. Žily stereotypně, jen podle pravidel, bez emocí. Každý obyvatel planety měl svůj pokoj v komplexu, kde žil sám. Bytosti se setkávaly jen na společenských akcích. V soukromí se potkávaly s opačným pohlavím jen když bylo třeba plodit potomky. Každý pár měl jednoho potomka, který byl hned po narození předán k výchově k tomu pověřeným pracovníkům. Rodiče se mohli chodit na dítě dívat, ale nesměli s nimi být v kontaktu. Komplex, kde byly děti vychovávány, měl z části prosklenou stěnu, za kterou mohli rodiče pozorovat, jak se učí, jak si hrají. Bytost, kterou klient byl, jen pracovala nebo seděla ve svém pokoji. Zažívala nekončící, pocity beznaděje a nudy, bez vidiny změny, bez jakékoliv radostné emoce. Absolutní stereotyp. Během svých cest měl často myšlenky na to, že záměrně havaruje a zabije se. Ale nechtěl uškodit někomu dalšímu. Zemřel v osamění, po dlouhém životě, sám ve svém pokoji v komplexu.
RESTIMULACE V TOMTO ŽIVOTĚ:
Pocity z minulého života byly v tomto životě restimulovány v dětství, kdy žil klient v rodině, terá měla velmi striktní pravidla, která musel bezvýhradně respektovat a nemohl vykonávat nic podle své vůle, nic co by chtěl nebo mu dělalo radost.
ZÁVĚR:
Uvědomění, že nyní jsou zcela jiné
možnosti, že může dělat, co chce - vzdělávat se, mít koníčky, trávit volný čas
podle libosti, dělat, co ho naplňuje, co mu dělá radost.