Příběh z regresní terapie - Zasvěcení
ŽENA, 47 LET
TÉMATA:
1. klientka nemá ráda muže, vadí jí, jak se chovají k ženám, jak jednají z pozice moci a síly;
2. neukotvení v pracovním životě, cítí, že má jít jinou cestou, duchovní práce, ale vnímá strach a bloky, které jí brání vydat se na duchovní cestu a začít využívat své schopnosti.
MINULÝ ŽIVOT:
Klientka při vstupu do jiného života viděla pyramidy, písek, cítila, že je v Egyptě. Viděla se jako krásná mladá žena, bohatě oblečená, na sobě měla plno ozdob a šperků, na hlavě měla zlatou čelenku s kobrou. Bydlela v bohatém paláci, vnímala, že je dcera vládnoucího faraona. Měla výsadní postavení, byla bohatá, krásná, mocná.
V dalším momentu se viděla jak kráčí k pyramidám, cítila se velmi důležitě. Vedle sebe vnímala nadpřirozenou bytost s ptačí hlavou, působila reálně, přesto, že byla nadpřirozená. Bytost vnímala jako velmi mocnou, jako božstvo. Tato bytost jí doprovázela na její cestě k zasvěcení.
Bytost jí řekla, že přišel její čas pro zasvěcení do učení, která byla součástí vědomostí a schopností její duše, ale které vstupem do lidského těla zapomněla.
Bytost jí doprovázela a umožnila jí vstoupit do středu pyramidy, zde jí zahalilo zlaté světlo, po chvíli cítila, že levituje uprostřed prostoru. Jak na ní svítilo to silné světlo z vrchu, vnímala kolem sebe rotující posvátné symboly, bytosti, cítila, jak jí světlo prostupuje a vstupuje jí do těla i mysli. Najednou cítila velkou sílu, moc, vševědoucnost.
Prostřednictvím svých schopností dokázala ovlivňovat mysl jiných lidí, cestovat v čase a prostoru, ovládat energii, kterou dokázala léčit, přesouvat předměty nebo je ničit.
Svou moc ale nevyužívala k pomoci lidem nebo léčení. Cítila, že na lidech jí nezáleží. Záleželo jí jen na posílení vlastní moci. Touha po moci jí naplno ovládla, chtěla jen vládnout. Nakonec se stala vládkyní, nekompromisní a bezlítostnou, kdo se jí postavil, toho zabila. Své schopnosti využívala jen ke stavbě chrámu a svých památníků nebo k zastrašování a ohromování lidí, aby posilovala svou moc a lidé jí co nejvíce uctívali. Chtěla, aby jí uctívali jako bohyni.
Muži v paláci se jí několikrát snažili svrhnout, snažili se o povstání, vždy je ale všechny zavraždila, přesto, že se jich mohla "zbavit" i mírnějším způsobem. Cítila ke každému muži velkou nenávist, nesnášela, že jsou silnější, nenáviděla jejich agresivitu, krvelačnost a touhu po moci a ovládání žen.
Nakonec jí při povstání zavraždila její vlastní rodina. Všichni se jí báli, měli potřebu se jí ze strachu zbavit.
ZÁVĚR:
Pochopení, že touha pomoci, nadřazenost, krutost a využívání síly nemusí být výsadně mužská dominanta. Že nezáleží, v jakém je duše těle, ale záleží na kvalitách, které duše má a uznává. Doporučení, aby vyvážila poměr "ženských a mužských" vlastností, aby si z každých vybrala ty pozitivní - z "ženských" empatii, lásku, starostlivost, jemnou sílu, z "mužských" starost o sebe a bližní, přímost, sílu při obraně sebe i rodiny.
Současně se dlouhá staletí bála využívat dary a schopnosti své duše, obávala se, aby jí opět neovládla touha po moci a schopnosti nezneužila.
Nyní jí vyšší vědomí připomnělo, že již ušla dlouhý kus cesty a zkvalitnila své osobností rysy. Že je na čase, aby nyní v tomto životě aktivovala část svých schopností a začala je využívat k léčení lidí. Během komunikace s Vyšším vědomím jí byla ukázána světelnými bytostmi technika, jakým způsobem má s lidmi pracovat a jak je léčit.